Jak vybírat plemeno podle skutečného života

Začněte svým týdnem

Sepište si běžný pracovní den, víkend i situaci, kdy jste nemocní. Kolik času skutečně trávíte doma? Kdo psa vyvenčí, když přijedete pozdě? Místo výběru podle vzhledu hledejte soulad mezi potřebami konkrétního psa a tím, co dlouhodobě zvládnete. Malý pes nemusí být klidný a velký nemusí potřebovat celodenní běhání.

Povaha není katalogové číslo

Plemeno napoví něco o historickém využití a obvyklých dispozicích, ale jednotliví psi se liší. U pracovních linií mohou být nároky na činnost podstatně vyšší než u některých společenských psů. Ptejte se chovatele na chování rodičů, zdravotní vyšetření odpovídající plemeni i na způsob odchovu. U dospělého psa lze často lépe pozorovat jeho skutečné tempo.

Když žijete v bytě

Rozhodující není samotná výměra bytu, ale možnost pravidelného venčení, odpočinku a vhodného zaměstnání. Pes, který se po procházce dokáže doma uklidnit, bývá příjemnějším spolubydlícím než jedinec bez dostatečného odpočinku. Předem promyslete výtah, schody, sousedy a místo pro klidný pelíšek.

Rozumný postup

Vytvořte krátký seznam tří typů psů, které připadají v úvahu. U každého si ověřte nároky na péči o srst, pohyb, výchovu, případná dědičná onemocnění a finanční rezervu. Setkejte se s dospělými jedinci v běžném prostředí. Teprve potom řešte barvu srsti nebo fotografii štěněte.

Rozhovor před rozhodnutím

Při setkání s majitelem podobného psa se neptejte jen na přednosti. Zajímejte se, co je nejtěžší v dešti, při návštěvách, v restauraci a během pracovního týdne. Zeptejte se, kolik času zabere péče o srst a zda pes dokáže odpočívat. Takový rozhovor bývá užitečnější než žebříček nejoblíbenějších plemen.

Tři rozdílné domácnosti, tři různé potřeby

Člověk, který denně chodí po lese, může dobře fungovat s aktivním psem, pokud zároveň umí nabídnout odpočinek. Rodina s malými dětmi by měla věnovat zvláštní pozornost toleranci k hluku, možnostem oddělení prostoru a schopnosti dospělých kontakt řídit. Senior, který chce společníka na kratší pravidelné procházky, může upřednostnit dospělého jedince s již známým temperamentem. Žádná z těchto domácností ale nemá automaticky „své“ plemeno. U konkrétního psa záleží na zdraví, dosavadních zkušenostech a individuálních reakcích. Proto se ptejte na chování v bytě, na ulici i při manipulaci, ne pouze na průměrnou délku procházky.

Rozhodnutí bez nálepky „rodinný pes“

Označení rodinný, klidný nebo vhodný k dětem není záruka bezpečného soužití. Důležitější je, zda pes zvládá běžné podněty, jak reaguje na dotek a zda má možnost se stáhnout. U plemen s výrazným loveckým pudem promyslete bezpečné venčení a přivolání. U psů s hustou srstí zvažte údržbu a teplotní komfort; u plemen s krátkým čenichem si zjistěte související zdravotní rizika a omezení při námaze. Při návštěvě chovatele nebo útulku si nechte ukázat běžnou situaci bez předvádění triků. Klidný odpočinek po vzrušení může o životě doma říct víc než pět dokonale provedených povelů.