Psí parťák
Praktický průvodce životem se psem

Přivolání psa: od prvního kroku po rušnější prostředí

Fotografie psa k tématu Přivolání psa: od prvního kroku po rušnější prostředí

Přivolání není soutěž o hlasitější povel. Pes se musí naučit, že návrat k člověku má smysl, a to postupně v různých prostředích. Nejprve vytvořte spolehlivý základ doma, potom přidávejte rušení a venku používejte bezpečné zajištění. Největší chybou bývá očekávat stejné chování v kuchyni a vedle běžící zvěře.

Začněte tam, kde se daří

V klidném pokoji vyslovte jméno a jeden stálý povel. Jakmile se pes otočí a přijde, pochvalte ho a nabídněte hodnotnou odměnu. Cvičte krátce, několikrát za den. Nepoužívejte přivolání jen ve chvíli, kdy končí zábava.

Postupně přidávejte obtížnost

Přesuňte se na zahradu nebo klidnou cestu. Venku používejte dlouhé vodítko připnuté k vhodnému postroji, dokud přivolání není spolehlivé. Obtížnost zvyšujte po jedné věci: vzdálenost, rušení nebo nové místo. Když pes nereaguje, zjednodušte situaci místo opakování povelu.

Bezpečnost má přednost

Ani dobře naučený pes není neomylný. U silnice, zvěře a v místech s povinností vodítka se nespoléhejte pouze na povel. Po návratu psa netrestejte, ani když přišel pozdě. Potřebujete, aby se mu návrat k vám dlouhodobě vyplácel.

Tři prostředí pro postupné učení

Začněte doma v místnosti bez rušení. Řekněte vybraný signál jednou, ustupte o pár kroků a po příchodu psa ihned odměňte. Potom přejděte na zahradu nebo klidný dvůr, kde použijete dlouhé bezpečné vodítko. Až když se daří i tam, zkoušejte přivolání na méně rušné louce. Nezvyšujte najednou vzdálenost, délku čekání i množství podnětů. Pokud pes nereaguje, netrestejte ho po příchodu; příště situaci usnadněte. Při každém úspěchu nemusí následovat konec zábavy. Někdy psa odměňte a zase ho nechte čichat, aby přivolání neznamenalo vždy odchod domů.

Co dělat při selhání venku

Když se pes rozběhne za zvěří, není vhodné spoléhat na dosud nejisté přivolání. V rizikových místech používejte vodítko a bezpečné oplocení. Dlouhá stopovačka má být připevněna k vhodnému postroji, ne k citlivému krku, a vyžaduje pozornost, aby se nezamotala. Pokud pes na signál nereaguje, nevolejte ho stále dokola. Zajistěte situaci, zvětšete odstup od lákadla a v dalších dnech trénujte v jednodušších podmínkách. U psa s výrazným loveckým chováním je realistickým cílem i bezpečný management, ne představa stoprocentní poslušnosti za všech okolností.

Přivolání před otevřením branky

Zvlášť užitečné je nacvičit, že se pes před otevřením dveří nebo branky krátce zastaví a obrátí pozornost k člověku. Začněte v klidném prostoru bez přímé možnosti úniku. Odměňte čekání, pootevřete dveře a zase je zavřete, pokud pes prudce vyrazí. Nepoužívejte zavření jako trest; prostě nastavte jednodušší pokus. Když se daří, přidejte rušivý podnět v bezpečné vzdálenosti. Na skutečně nezabezpečeném místě se ale nespoléhejte pouze na naučený povel. Mechanická zábrana a vodítko jsou při riziku útěku spolehlivější než přání, aby pes tentokrát poslechl.